Výsledky vyhledávání - Lully, Jean-Baptiste, 1632-1687

Jean-Baptiste Lully

Jean-Baptiste de Lully (, rodným jménem ''Giovanni Battista Lulli'', 28. listopadu 1632 Florencie – 22. března 1687 Paříž) byl francouzský hudební skladatel italského původu, který od roku 1662 zcela ovládal francouzskou hudební scénu. Patří k nejvýznamnějším francouzským skladatelům barokního období a je faktickým tvůrcem francouzské národní opery (je autorem první francouzské opery ''Cadmus et Hermione'' z roku 1673) a francouzského typu operní ouvertury.

Lully také rozvinul recitativ ve francouzštině. Nahradil ''recitativo secco'' (suchý recitativ) novou formou '''' (doprovázený recitativ), pro kterou jsou typické rytmické variace a přesná umístění slov. Vytvořil nový styl deklamace, který byl přesně uzpůsoben pro francouzštinu. Při zpěvu se díky této invenci vyrovnává rozdíl mezi árií a recitativem, zpěv pak zní více kontinuálně.

Patřil mezi několik málo důvěrných přátel krále Ludvíka XIV. I díky tomu se stal nejvlivnějším a nejúspěšnějším skladatelem v období jeho vlády ve Francii a ve francouzských dějinách vůbec.

Téměř tři staletí byl Lully znám spíše kvůli neobvyklým okolnostem své smrti. Při dirigování jedné ze zkoušek v roce 1687, se Lully prudce udeřil bodcem těžké barokní taktovky do palce pravé nohy, který se v důsledku nedostatečné hygieny zanítil. Protože odmítal včasnou amputaci, která by byla nutná pro zastavení gangrény, zánět se rozšířil. Pozdní amputace nohy již nepomohla a Lully o dva měsíce později zemřel. Teprve nový zájem o barokní hudbu v posledních desetiletích 20. století vedl k hlubšímu poznání Lullyho děl.

Mezi Lullyho nejdůležitější díla patří ve spolupráci s Molièrem ''Měšťák šlechticem'' a ''Psyché'', ve spolupráci s Quinaultem pak ''královská opera Atys'', ''opera muzikantů Isis'' a mistrovské dílo ''Armida''.

Jeho kompoziční styl napodobovali soudobí hudební skladatelé po celé Evropě. Díky svému rozsáhlému dílu a hudebním invencím ovlivnil Lully i řadu pozdějších hudebních skladatelů (například G. F. Händela, J. S. Bacha, J.-P. Rameaua a další). Získáno z Wikipedie